Růst zájmu o vodu

Proč stále roste zájem o vodu?!

Mezi základní globální faktory mající určující zvyšující se zájem o zajištění zdrojů vody se uvádí:

  • vzrůstající spotřeba vody, hlavně v průmyslových zemích, kdy jeden obyvatel spotřebuje cca 0,2 m3/den (u nás spotřeba pitné vody 0,08 m3/den, ale vodovody a kanalizace stále účtují, jako bychom nadále spotřebovávali bývalých 0,150 m3/den). V rozvojových zemích odkud si k nám přicházejí uprchlíci je někdy méně než 0,01 m3/den. V řadě zemích, např.v oblasti Sahelu, v Bangladéši téměř žádná pitá voda, odpovídá kvalitou našim normám
  • někteří geopolitici se domnívají, že je to i proto, že využitelné zásoby (zdroje pitné vody) jsou rozloženy na kontinentech nerovnoměrně. Se závistí uvádějí, že největší zásoby kvalitní vody jsou v Kanadě, na Sibiři, v Grónsku na obou pólech v kontinentálních ledovcích, v Amazonii v Amazonce – a vlastně všude, kde jsou rozkročeny velké říční toky, ale zapomínají, že
  • v těchto oblastech nikdo kvůli klimatickým a přírodním podmínkám nechce a nebo nemůže žít, a hlavně, že
  • nikdo se v průmyslových a urbanizovaných oblastech nesnaží, aby se prosadily levné a účinné technologie čištění odpadních vod tak, aby se dala vyčištěná voda využít i pro zásobování pitnou vodou.

V ČR (Praha), v Německu (Drážďany), v Bělorusku (Minsk), v Holandsku (projekt Duna se vsakování vody z Rýna), v Izraeli a určitě v USA se voda odebírá často přímo z velkých řek, pak se vyčistí na kvalitu vody pitné, aby byla coby vyčištěná splašková voda zase do řek vypuštěna. Než se voda dostane od pramene do moře, proběhne tak naším trávicím traktem, galvanizačními vanami, septiky, odvodňovacími systémy někdy i 20 krát. Čím víc, tím lépe.

Tak proč by tomu tak nemohlo být v Egyptě, Somálsku, v Sýrii, v Iráku, v Pákistánu a hlavně v Indii, kde v řece Gang při koupání můžete narazit na kafilérní odpady? Stačí tímto směrem zaměřit naší hospodářskou pomoc. Proto se v těchto zemích kvalita vody stále zhoršuje, protože se při před vypuštění řádně nevyčistí. A pak, což je i pro Vás, pro mě, pro politiky i pro prodavačku z protější prodejny Žabka velmi důležité, aby došlo nejprve k omezení zatím neodvratného zvyšování rychlosti oběhu škodlivých látek kolem nás a přitom i v nás.

Proč k tomu ale došlo a stále dochází? Proč voda z krajiny mizí, proč je znečišťovaná povrchová i podzemní voda? …. Podílela se na tom i nesmyslná legislativa EU požadující vysazovat a do pohonných hmot přidávat víc látek, které z nich udělají biopaliva. K těmto látkám se lze dostat jen přes pěstování a zpracování řepky.

Dále si připomeňme legislativu omezující vsak srážkových vod do propustných hornin, legislativu nereagující na systematické cílené kácení alejí kolem silnic, stromů v obcích a na zahradách měnících se v jakási golfová hřiště bez hlodavců a ptáků, kdy si starostové ze vzteku, že je třeba jehličí ze stromu na sousedovic pozemku nutí, aby častěji čistili okapy. Vlastně nejen starostové. Vzpomínáte, jak před ne více než pěti lety silničáři prosazovali záměr vykácet všechny aleje, protože se tím údajně zvýší bezpečnost řidičů aut?

Když k tomu ještě doplním nesmyslné budování melioračních systémů v 60tých a 70tých let pod dozorem Melioračních správ, zákaz využívání vhodných důlních vod pro zásobování pitnou vodou, zákaz či omezení vsakování vyčištěných odpadních vod do vhodných hydrogeologických struktur. Vzpřimování vodních toků… Doufám, že nemusím pokračovat.

Mohl bych uvést příklad z Kladenska, kdy byla jedna obec donucena, aby vybudovala centrální tj. obecní ČOV, bez ohledu na velké náklady, které by nereálně zvyšovaly poplatky za stočné. Varianta, aby byl vybudován obecní systém soustředění přečištěných vod z domácích ČOV, a vyčištěné vody byly napojeny na obecní vsak s kořenovou ČOV, kam by se v zimě svážel případně i sníh ze silnic a cest, které však nebudou prosolovány. Cenové propočty byly velmi dobré. Ekologické dopady rozptýlených malých ČOV výrazně nižší než při vybudování velké obecní ČOV a v členitém terénu nákladného kanalizačního systému. Zadržení vody v krajině by bylo zajištěno bez finančních dotace. Kdo prohrál? Zdravý rozum. Kdo vyhrál? zahraniční vodárenská společnost. A jak se dostala k naší vodě, k vodovodním a kanalizačním systémům? Stačí se podívat na internet. Tam se o tom taky píše.