“Máme rodinný dům z roku 1895. V posledních letech pozorujeme, že kolem oken a dveří se vyskytují více a více se rozšířující pukliny. Souvisí jejich vznik se suchem, o kterém se v posledních letech píše? “
Praskliny (pukliny) na domě jsou vždy důkazem, že došlo a nebo dochází nerovnoměrným pohybům v tělese stavby. Příčinou je v převažující případech rozdílná velikost sedání např. mezi původní tj. starší stavbou a novou přístavbou, mezi stavbou částí stavby, kde došlo ke zvýšení přitížení, např. v důsledku rozdíleného přitížení nově vybudovanou knihovnou, při uložení v přímé blízkosti stavby většího množství dříví, uhlí, cihel atp.. K rozdílnému sedání stavby může dojít při pokácení vzrostlých stromů nacházejících se v její přímé blízkosti.
Vliv sucha, nebo lépe, vysušení nejsvrchnější části horninového prostředí, může mít vliv na nerovnoměrnou konsolidaci podzákladí a tím i na rozdílný pohyb jednotlivých částí stavby mezi sebou. Jde o nejrůznější přístavby a dostavby, garáže, verandy). Pak dochází i ke vzniku puklin, který mají různou hloubku (omítky vnější, vnitřní), prostorový průběh (rohy, stěny) a délku. Pukliny mohou být i propojené a tvořit paralelní, příčný i náhodný systém.
Pozor: Jakmile zjistíte, že na vašem RD a přístavbách vznikají pukliny udělejte na puklinách sádrové značky a napište na nich datum. Značky vám pomohou odhadnout rychlost změn.
Značky udělejte z vrstvy sádry, která tvoří úzký pruhu přes pukliny. Dojde-li k jejímu porušení, je to důkazem, že pohyby pokračují. Proto vedle udělejte další kontrolní značku a opět napište na ní datum. Vše si vyfotografujte a jako měřítko použijte např. pruh milimetrového papír, tesařského či krejčovského metru.
Poznámka: Příčinou vzniku puklin na plášti či konstrukčních prvků stavby je obecně nerovnoměrné sedání.
K nerovnoměrnému sedání může dojít:
- rozdílným přitížením přímo v objektu stavby
- poddolování
- vymývání (sufoze) jemných písčitých hornin, které může mít vliv na vznik kavern (dutin)
- změnou vlhkosti i již konsolidovaných zemin v podzákladí stavby
- změnou přitížení v blízkosti stavby (např. výstavby dalších RD, přístaveb atp.)
- nevhodným odvádění vody od základů stavby (ucpané či porušené drenážní systémy a ochranné prvky)
- změna režimu čerpání podzemních vod z blízkých studní
- změna vlhkosti vlivem změny péče o zahradu při jejím zavlažování, při nevhodném umístění vsaků srážkových vod do vod podzemních
- porušení pevnosti konstrukčních prvků stavby, např. změna pevnosti vlivem působení dřevomorky, vlivem promrzání vlhkého zdiva atp
- vlivem začínajících svahových deformací, což je případ často běžných na stavbách vybudovaných na příkrých svazích.
Pozor: V případě vzniku výrazných puklin je dobré se poradit se statikem, který by měl z fotografií odhadnout příčinu jejich vzniku.
Největší riziko porušení stavby představují případy, kdy dodatečné přitížení způsobí narušení překladů nad okny a dveřmi. Proto neváhejte.
Poznámka: Prof. Alois Myslivec na svých přednáškách uváděl příklady z období sucha v letech 1922 – 1926, kdy na Bílé Hoře v Praze došlo k popraskání zdí mnoha domů. Upozorňoval, že je vždy riziko sázet stromy blízko RD, protože v jejich kořenovém systému je vyšší vlhkost, která se pak po jejich pokácení změní. Prof. Jiří Škopek ve svých praktických cvičeních nechal propočítávat velikost sedání, ke kterému došlo ve stejném období, kdy vedle Jízdárny Pražského hradu, nechali navézt pro vytápění místností, v kterých úřadoval T.G.Masaryk, několik desítek metrů dřeva. Velká hromada dřeva způsobila zvýšené sedání místa s uloženým dřevem, a potrhání stěn Jízdárny Pražského hradu. Po odstranění dřeva již sedání nepokračovalo.
Závěr: Ano, sucho může mít vliv na vznik prasklin a stavbách tj. i na RD. Příčin může být přitom více a někdy působí navzájem a tudíž se negativní důsledky sčítají.