Hydrogeologický výzkum (regionální, aplikovaný, teoretický) výzkum i hydrogeologickou praxi lze rozdělit podle typů úloh, které jsou s využitím poznatků a hydrogeologických teoretických základů řešeny. Proto lze rozlišit např. hydrogeologii:
- urbání (měst),
- montání (důlní),
- vodohospodářskou,
- zemědělskou (agrární), zaměřenou na zajištění dostatek vody pro rozvoj či alespoň udržení zemědělské zemědělské a rostlinné “výroby” (pojem v minulosti zneuctěný) ,
- vojenskou např. cílenými negativními dopady vojenských operací, kde ničení zdrojů vody má své taktické a strategické postupy. Např. historicky šlo o otravu studní kafilerními odpady (znečišťování studní Tatary a Mongoly na dobytém území), cílené šíření infekčních nemocí (Evropané rozdáváním infikovaných dek Indiánům), použití defoliantů pro odlesnění (USA ve Vietnamu), vypálení porostů (SSSR v Afgánistánu), použití munice z ochuzeného uranu (v Jugoslávii, Iráku) a hlavně cílené použití chemických bojových látek, kdy k prvotním cílem je otrava vojáků nepřítele a druhotným pak následné znečištění podzemních a povrchových vod,
- stavební tj. včetně vodohospodářských, důlních staveb,
- ložiskovou např. v souvislosti se vznikem ložisek antropogenních těles (skládek, hald atp.),
- katastrofických/kritických/mimořádných událostí, v souvislosti s jejich vznikem, průběhem, jejich eliminací ale i způsobenými škodami. Jde o:
- přírodní události: povodně, cunami, rozsáhlé požáry (Kalifornie, Sibiř, jih Francie, Řecko, Srbsko), vulkanických a seismických aktivit,
- antropogenní události: průmyslových havárií s vlivem na jakost a zásoby podzemních vod, kdy lze rozlišit např. následující specializace:
- hydrogeologie dekontaminační a kontaminační atp.. Určitě mezi nejzajímavější bude patřit
- hydrogeologie degradovaných, devastovaných, vybydlených území, opuštěných nebo dehumanizovaných území či států tj. lidmi opuštěných území, odkud se přesunuli či byli přesunuti obyvatelé nejen vlivem sucha, např. z Mauretanie, Sýrie, Libye, Iráku do Evropy, a z druhé strany hydrogeologie přelidněných států, zvláště evropských, kam se přesune značný počet utečenců od Pakistánu, přes Afganistán, Rusko, Ukrajinu, Sýrii, Somálsko, Etiopii atp., ale hlavně vlivem válek, a hospodářským drancováním surovinových zdrojů hospodářsky málo rozvinutých států, např. při těžbě ropy (fa BP v Nigerijské Biafře)
- hydrogeologie technogenních a průmyslových havárií, např. požáry a výbuchy v průmyslových objektech, úniky odpadů ze zpracování bauxitu (Maďarsko, Rumunsko), zlatonosných rud při použití metod kyanidového vyluhování (Latinská Amerika)
- “tekutých procesů” tj. běžných událostí , kdy k výrazným změnám v ekologických systémech dochází postupně a nepozorovaně vlivem řízených a obecně akceptovaných antropogenních procesů, k neodvratným a nevratným škodám na životním prostředí, které nejsme schopni přibrzdit, natož odstranit. Těmito problémy by se odborně měla zabývat multidisciplinární devastační hydrogeologie
- Příklad: o zavádění do prodeje látek, které přinášejí zisk jen do té doby, než se později zjistí, že nová látka či technologie přináší větší škody, než užitek a zisky. Známa je historie výzkumu, výroby, použití, hodnocení škod, zákaz výroby, vyprázdnění skladů a jejich export (v některých případech i přesun nebezpečné výroby do rozvojových zemí) až po programy nákladných sanačních prací. Jde v prvé řadě o látky: DDT, Cl-U, freony, dioxiny, PCB, pesticidy, hormonální přípravky, ale i antibiotika, která se dostávají do životního prostředí. Patří sem i používání amalgamových plomb.
- V současnosti probíhá zřejmě prohraný boj o zavedení do “každodenní praxe” geneticky upravovaných:
- rostlin a hospodářských zvířat lidí, a v humánní medicině, přípravků jako výsledek genetického inženýrství
- Mezi příčin vzniku “tekutých procesů” jejichž důsledky neanalyzujeme lze též zařadit:
- nárůst populace – v EU a USA se mezi aktivistkami zabydlují názory, že nemá smysl rodit děti, v době globálnímu oteplování,
- pokles populace – v Číně v současnosti důsledek doporučení tzv. Římského klubu
- nesystémová změna politik, např.
- v demografických – v 60-tých letech se upředňostňovala řízená redukce počtu obyvatel (publikace MEDOWS-MEDOWS “Meze růstu”), protože údajnou hrozbou “rozvoje lidstva” mělo být přelidnění. Proto, a nejen proto, se zavádí masová antikoncepce, prosazuje se umělých potratů, legislativně se omezuje počet počtu dětí (v Číně “jedno dítě a dost”)
- důsledky nové politické ekologie – např.od roku 1973 je postupně prosazován a do legislativy zařazován princip TRVALE UDRŽITELNÉHO RǓSTU, který byl v rozporu s životní praxí, kdy je každodenní praxí ověřen princip NIC NETRVÁ VĚČNĚ,
- chaotičnost legislativy – na jejímž schvalování se podílejí lidé, kteří často nemají žádné odborné zkušenosti, minimální právní vzdělání (např. teprve v průběhu projednávání parlamentu se učí na zkoušku v prvním ročníku na Právnické fakulty)
- dualismus pravidel a kritérií – např. z jedné strany proti něčemu bojujeme a z druhé strany nepoužijeme ekonomický a politický tlak na to, aby se přestaly kácet lesy pro vysázení nových palmových plantážích a přitom palmový olej je vyvážen do celého světa, mýtit deštné pralesy a přitom se dřevo nevyváželo do USA, Japonska, EU. Není výjimkou, kdy na tuto devastační činnost jsou použity půjčky mezinárodních bank. Mýcení lesů a kácení stromů, včetně mýcení remízek, hájků aj., které v ČR začalo v letech 1950 – 1953 a pokračuje v letech 1989 do současnosti kácením alejí/stromořadí, aby byla zajištěna bezpečnost provozu silnic, jednotlivých stromů, aby např. u modřínů jehličí neucpávalo sousedům okapy, často pak ze zdůvodněním, že se sílícím větrem by mohlo dojít k jejich pádu na ke vzniku škody. Důsledkem dualismu je i zhutnění zemědělské půdy, kdy se používají z hlediska hydrogeologie, pedologie, ekologie nesprávné agrotechnické postupy, ale z hlediska legislativy a ekonomiky je o postupy správné.
Podle typu studovaných oblastí pak můžeme rozlišit hydrogeologii:
- vulkanických ostrovů a vulkanických oblastí
- krasových území
- ostrovů a pobřeží s intruzí slaných vod
- klimatických pásem: aridních, humidní, polární oblastí
- stepí, tudndry, pouští
- alpinských tektonických struktur
- křídových struktur
- oblastí věčnoj merzloty (permofrostu) atp.
- metamorfických resp. krystalinických struktur
- aluviálních pánví
- sedimentárních struktur atp..
Určitě by již byly podklady pro shrnutí poznatků o geologii i hydrogeologii:
- Měsíce, Marsu a případně dalších planet či hvězd, přitom se může zatím omezit jen na řešení otázky, jest-ti je možné podle morfologie, podle výsledků přímých i nepřímých měření, jestli se na daných objektech vlastně vůbec vyskytuje voda.
Příklad: hydrogeologie vulkanických oblastí klade hlavní důraz na získání a vyhodnocení informací o tektonických, petrologických, petrografických, hydrochemických atp. procesů, které mají vliv strukturu hydrogeologického tělesa, hydrochemické procesy atp., ve vulkanických oblastech. Jde hlavně o vyhledání míst vhodných pro odběr vod, umělou infiltraci atp.