A. Specified radius of depression cone
1. při hydrodynamických zkouškách teoreticky radiální vzdálenost mezi osou odběrového vrtu a bodem, ve kterém přímka zobrazující závislost snížení hladiny od logaritmu vzdálenosti od osy vrtu přetíná osu nulového snížení.
2. teoreticky jde o vzdálenost, za kterou je vyvoláno snížení hladiny/tlak menší než určitá přijatá hodnota s =standard odpovídající např. přesnosti měření hladiny atp.. Obecný tvar, odvozený z matematické fyziky je
kde a = koeficient tlakové resp. hladinové difuzivity.
V podmínkách platnosti Cooperové-Jacobové logaritmické aproximacie v čase, kde se ještě neprojevuje vliv mezivrstvového přetékáníani boční hranice zvodně, je výpočtový dosah deprese určený vztahem, který předpokládá, že vrt má nekonečně malý průměr tj. je bodový:
kde T = koeficient průtočnosti, S = koeficient zásobnosti (někdy používána pro zvodeň s volnou hladinou efektivní pórovitost ), t = čas od počátku odběru/čerpání vody z vrtu.
V praxi se při bočně neomezené zvodni místo rd používá často označení R. V hydrogeologické praxi se používají pro nejrůznější schémata rozmístění vrtů, např. při metodě velké studny, podobně vztahy). Obecný tvar:
kde fs = funkce argumentu TSdv /Q, Q = odebraná vydatnost/jímané množství. Při dlouhodobém odběru je funkce
fs = 1,5 exp (2 T Sdv / Q).
Jiná je hodnota d.v.o. definovaná jako poloměr kruhové plochy, z které pochází převážná většina odebírané vydatnosti Q (t.j.n % z Q). Např. pro n = 95 % platí přibližně (F.M.BOČEVĚR) vztah
Tato hodnota se používá při hydraulických výpočtech pro bočně neohraničené zvodně bez přetékání, za podmínek kvaziustáleného proudění.
Ve starších pracích se uvádí různé teoreticky nepodložené vzorce pro výpočet výpočtového dosahu deprese, které jsou empiricky odvozené pro určité konkrétní případy, např. Sichardův vztah, který byl odvozen počátkem XX.století pro glaciální písčité zeminy v průběhu projektování Berlínského metra, na základě laboratorních testů.
Dále empirický Kusakinův vztah. Tyto vzorce se nedoporučují používat při výpočtu záchytné zóny vlivem jímacího či nálevového objektu.