„Dobrý den, obdržel jsem od starosty naší obce dopis, ve kterém chce, abych pokácel na mé zahradě do 14 dnů tři stromy, z nichž jeden tvoří dominantu obce. Údajně si to přejí „nespokojení občané“. Několik dní před tím, mě sousedka poprosila, jestli nemůže vykácet i živý plot, který roste na mém pozemku snad ještě od doby Václava IV.. Taky chtěla, aby mohla vstoupit při opravě plotu na náš pozemek. Musím s tím souhlasit?…“
Otázka stromů, ovocných či okrasných, rostoucích na hranicích pozemků je problémem již od Antického Říma, kdy se římští zákonodárci zamýšleli nad tím, „čí je jablko ze stromu rosotucí na sousedovic zahradě, které spadlo na vedlejší pozemek“. Ve vaší otázce je skryta i otázka „čí je listí, které spadlo z vašeho stromu na sousedovic zahradu?“
Pozor, vždy je lepší, než si kazit náladu a sousedské vztahy, ponechat jablko spadlé na sousedovic zahradu sousedovi a spadané listí zajít případně shrabat, větve stromu, který překáží elektrickému vedení odříznout a nebo strom nechat odborně „zastřihnout“. Ořezání větví překážejících el.vedení na provozovateli. U nás je to ČEZ Distribuce, a.s., který pravidelně překážející větve ořezává. Tomu však nezáleží na zdraví a vzhledu stromu, ale aby provedl práce co nejrychleji a tudíž nejlevněji. S tím se pak musíte smířit.
Vámi popsaný problém řeší téměř bezezbytku Nový občanský zákoník (dále NOZ), ve kterém jsou následující ustanovení:
NOZ § 1016 odst. 1.Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku.
To znamená, že byste neměl bránil sousedovi a jeho rodině, aby plody např. z jabloní, ořešáků, které spadli na jeho pozemek sebral a a naložil s nimi podle jeho uvážení.
NOZ § 1016 odst. 2 Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
NOZ § 1016 odst. 3 Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
Soused tak může ze svého pozemku ořezal větve ořešáků, jabloní, keřů atp., které přesahují z vašeho pozemku na jeho pozemek. Dobré je, když práce provede za vaší přítomnosti, aby následně nevznikl spor, zda ořezal větve přiměřeně. U trávy je to jedno.
NOZ § 1017 odst.1 Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
V případě nově vysázených stromů je toto ustanovení jasné, i když nikdo předem netuší, do jaké výšky se nově zasazený strom rozroste. Ještě složitější může být případ, kdy jsou stromy, zpravidla smrky, vysazovány na hranicích pozemků jako živý plot, protože soused podle výše uvedeného odstavce 2 má právo – zjednodušeně řečeno – „vše co přesahuje hranici uříznout a odseknout“. Tím vlastně může i vykácet před lety na harnici vámi vysazené na stromy.
Pozor: Podobný spor může postupně rozrůst o spor skutečném průběhu hranic parcel.
Je běžné, že zvykovou hranici mezi pozemky, která byla vymezena v jedné generaci majitelů právě vysázením živého plotu, se v další generaci po novém přeměření pozemků ukáže jako nesprávná. To ještě více naruší sousedské vztahy.
Pozor: Velmi důležitý je odkaz na místní zvyklosti.
Z vaší otázky není zřejmé, jestli požadavek na odstranění stromů obdrželi všichni občané obce, a nebo jde o adresný požadavek. Jde-li o požadavek, který vyplývá z jednání obecního úřadu, kdy je např. kontrolováno plnění podmínek Územního plánu, nebo § 1016 odst..2 v celé obci, což nebývá obvyklé, měli by být přizváni majitelé všech pozemků se stromy a keři, zasahujících na pozemky vlastněné obcí. Jestliže však obecní úřad postupuje selektivně – což by neměl – a přitom od jedněch občanů požaduje splnění tohoto ustanovení a od druhých již ne, lze se bránit odkazem na místní zvyklostí kdy, v celé obci zasahují stromy ze sousedících pozemků i na pozemky obce.
Ve vztahu k povolení kácení stromů platí podle §7/1 za využití §8 zákon 114/1992 Sb. ve vazbě na vyhl. č.189/2013 Sb., o ochraně přírody a krajiny, že mohou vzniknout v případě kacení stromům, ve vašem případě pokácení modřínu, který představuje dominantu obce, následující situace, kdy může dojít k:
- bezprostřednímu ohrožení na majetku a zdraví (tzv. havarijní kácení), a nebo, že je strom
- napaden chorobou
Jestliže nedošlo ani k jedné z uvedených situací a váš strom neohrožuje majetek a zdraví, a přitom není napaden chorobou, nemusí být odstraněn.
Pozor: Bývá obvyklé, že vzrostlé stromy mohou narušit pohodu bydlení, např. tím že sousedům brání ve výhledu, že stíní, že je nutno odklízet větvičky, jehličí či listí. Tyto důvody pro to, aby byl strom pokácen nemají oporu v legislativě.
V každém případě je nutno, jestliže se rozhodnete nechat vzrostlý strom pokácet, povolení od odboru životního prostředí příslušného městského úřadu.
Pozor: Ve sporných situacích, je vhodné si nechat posoudit, zad vzrostlý strom je či není napaden chorobou.
V našich zeměpisných šířkách je často zvykem, že se vzrostlý strom, který z nějakého důvodu vadí sousedům, nekontrolovaně cíleně poškodí tak, aby uhynul. Vždy bývá těžké prokázat, zdali k úhynu stromu došlo přirozenou cestou, v důsledku tak oblíbeného argumentu jako je sucho, a nebo zlým úmyslem.
Pozor: Často se obecné úřady při požadavku na odstranění stromů odvolávají na svůj územní plán (ÚP), ve kterém však často bývají uvedeny požadavky, které nesmí být v rozporu s legislativou, např. požadavek na větší vzdálenost stromů od hranic pozemků než uvádí legislativa.
Jsou případy, kdy je v ÚP uvedena vzdálenost větší např. než 6 m, ale přitom tento požadavek v obci není respektován. Je zřejmé, že ÚP nemůže být v rozporu s legislativou, protože v mnoha obcích by bylo nutno vykácet právě ty nejstarší, nejkrásnější a pro přírodu nejvýznamnější stromy, které byly vysázeny téměř vždy před posledním platným ÚP. Většina obcí ma ÚP zpracovány až po roce 1989 . Některé až po roce 2000.
Pozor: mezi častý důvod proč musí být stromy vykáceny je, že dochází k ucpání kanalizace listím a nebo jehličím.
Podle našich zkušeností je to pravda jen zčásti. Rozhodující vliv na ucpání obecní kanalizace je používání nesprávných technologií zimní údržby komunikací. Je běžné, že se používá jako posyp podrcený odpad ze spalovování uhlí (škvára, popel) a v posledních letech pak odpad z těžby kamene. Pravdou je, že listí a jemné pevné částice vytvoří nebezpečný kokteil, který kanalizaci pevně ucpe a náklady na její čištění jsou pak vysoké. Takže problém obec musí řešit s firmou pověřenou zimní údržbou obecní silnice.
Pozor: obecní úřad je orgán veřejné správy a měl by vždy upředňostňovat takové zájmy jako je ochrana životního prostředí a cíleně vytvářet a chránit přírodní podmínky, pro život ptáků, drobných živočichů a dále důležité krajinné prvky.
Co říci na závěr?
- Domlouvejte se osobně se sousedy, proto požádejte o jména „nespokojených občanů“ a domluvte se s nimi o přístupu na váš či jejich pozemek, o úklidu listí, zařezávání větví.
- Stromy zasahující větvemi na cizí parcelu upravte a při opadu listí shrabete. O vstupu na jeho pozemek se však vždy raději předem domluvte.
- Větve ohrožující povrchové elektrické či jiné sítě si pravidelně odstraní její provozovatel. Pravda, někdy brutálně.
- V každé obci jsou lidé a to i na obecních úřadech, kteří chtějí mít svůj pozemek jako golfové hřiště a za nejkrásnější přírodu v obci považují pozemky vybetonované, zbavené stromů, se zhutněnou půdou zarostlou řepkou, rozoranými mezemi, odvedenou vodou do příkopů atd..
Určitě proto najdete oporu u obecního úřadu, protože ten je ze zákona garantem ochrany přírody na k.ú. obce a nemůže přijímat rozhodnutí, která by byla v rozporu se zákonými požadavky.
Jsem přesvědčen, že starostu proto ani nemusíte přesvědčovat, že pro obec je nejlepší co nejvíce stromů, protože stromy výrazně zlepšují infiltraci dešťové vody do půdy, snižují výpar z povrchu terénu, mají vliv na místní pokles teploty vzduchu a půdy, že přispívají k výraznému poklesu obsahu oxidu uhličitého v ovzduší, že opad ze stromů zvyšuje vázání srážkových vod a podporuje rozvoj půdní fauny a hlavně, že stromy, i jednotlivě rostoucí, mají rozhodující vliv na zadržení vody v krajině a tím zlepšuje dotaci podzemních vod. Určitě vím, že váš obecní úřad a obyvatele obce již nyní řeší pokles hladiny podzemních vod ve svých studní a mají obavy ze sucha a jeho projevů.
Je to smutné, ale k poklesu hladin a k suchu dochází i v důsledku striktního dodržování zákonů, vyhlášek, nařízení jak na úrovni EU (nejprve prosazování a pak omezování pěstování řepky, ČR (nejprve zákazu či omezování a pak povolení a dokonce vyžadování vsaku dešťových srážek do vod podzemních), tak i obcí. Ve vašem případě je to nepochopitelný důraz na kácení stromů místo důrazu na péči o ně a vysazování alespoň na obecních parcelách dalších stromů.
Aktualizované mapy o prohlubující se intenzitě sucha lze najít na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu, např.z 22.VII.2018. ( 1 ) a průběžné mapy, např. K 3.III.2019 ( 2 )
https://www.intersucho.cz/cz/mapy/intenzita-sucha/22-cervenec-2018/?pageimage=imageSmall