A. Heat flow density
základní veličina v geotermice, která udává množství tepla přecházející jednotkovou plochou za jednotku řčasu. Je definovaná Fouierovým zákonem
Q = – k .grad T,
kde Q = vektor hustoty tepelného toku,
k = koeficient tepelné vodivost a
T = teplota.
Jednotkou hustoty tepelného toku je W / m2, vzhledem na jeho velikost se udává v mW / m2. V praxi se stanovuje vertikální složka podle vzorce
Q = – k .(dT / dz)
Určení zemského tepelného toku vyžaduje znalost teplotního gradientu a koeficientu tepelné vodivosti převrtaných hornin. Teplotní gradient se získá měřením průběhu teploty s hloubkou ve vrtech, a koeficient tepelné vodivosti měřením na vzorcích zemin v laboratoři.